1075

Vládní návrh

zákon
ze dne ........ 2001

o partnerském soužití osob téhož pohlaví

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
PARTNERSKÉ SOUŽITÍ OSOB TÉHOŽ POHLAVÍ A JEHO VZNIK

§ 1
Partnerské soužití osob téhož pohlaví

Partnerským soužitím osob téhož pohlaví (dále jen "partnerské soužití") se rozumí trvalé společenství dvou osob téhož pohlaví, které vzniklo zákonem stanoveným způsobem. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerské soužití, které trvá.

Vznik partnerského soužití

§ 3

(1) Partnerské soužití může uzavřít osoba, která současně
a) dosáhla věku 18 let,
b) má plnou způsobilost k právním úkonům,
c) není ženatá nebo vdaná anebo neuzavřela partnerské soužití, které trvá, a
d) nenachází se s osobou, s níž hodlá uzavřít partnerské soužití, v příbuzenském vztahu potomků nebo předků anebo sourozenců, popřípadě ve vztahu založeném osvojením, které trvá.
(2) Alespoň jedna z osob, které hodlají uzavřít partnerské soužití (dále jen "budoucí partner"), musí být státním občanem České republiky nebo musí mít na území České republiky trvalý pobyt.
(3) Partnerské soužití se uzavírá svobodným a souhlasným prohlášením budoucích partnerů o tom, že spolu chtějí trvale žít v partnerském soužití (dále jen "prohlášení o partnerském soužití").
(4) Prohlášení o partnerském soužití se činí před matričním úřadem¹⁾ v sídle kraje, ve kterém je alespoň jeden z budoucích partnerů přihlášen k trvalému pobytu. Seznam matričních úřadů, před kterými se uzavírá partnerské soužití (dále jen "příslušný matriční úřad"), je uveden v příloze k tomuto zákonu. Pokud ani jeden z budoucích partnerů nemá trvalý pobyt na území České republiky, je příslušným matričním úřadem Obvodní úřad městské části Praha 1.
(5) Budoucí partneři, jsou předloží příslušnému matričnímu úřadu stanovené doklady (§ 25 až 27) a prohlásí, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření partnerského soužití a že navzájem znají svůj zdravotní stav.
(6) Prohlášení o partnerském soužití činí budoucí partneři před starostou, primátorem, jejich zástupci nebo pověřeným členem zastupitelstva příslušného matričního úřadu, za přítomnosti matrikáře.
(7) Na společnou žádost budoucích partnerů se prohlášení o partnerském soužití činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků.
_____________
1) § 2 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 3

Nejsou-li splněny podmínky podle § 2 odst. 1 až 6, partnerské soužití nevznikne.

§ 4

(1) Uzavření partnerského soužití zaznamená příslušný matriční úřad do knihy partnerského soužití (§ 30).
(2) Partnerské soužití se zapisuje jako rodinný stav v občanském průkazu partnera a v jiných veřejných listinách, ve kterých je rodinný stav uváděn.

ČÁST DRUHÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PARTNERŮ A VZTAHY MEZI NIMI

Práva a povinnosti partnerů

§ 5

(1) Oba partneři mají v partnerském soužití stejná práva a stejné povinnosti, jsou povinni respektovat svoji důstojnost, vzájemně si pomáhat a zajišťovat společné potřeby podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.
(2) Neplní-li jeden z partnerů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého partnera ve věci soud.

§ 6

O záležitostech partnerského soužití rozhodují oba partneři společně; nedohodnou-li se v podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud.

§ 7

(1) Partner je oprávněn zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2) Jednání jednoho z partnerů při obstarávání běžných záležitostí partnerského soužití zavazuje oba partnery společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže jiné osobě bylo známo, že druhý partner tyto účinky proti ní výslovně vyloučil.

§ 8
Vyživovací povinnost mezi partnery

(1) Partneři mají vzájemnou vyživovací povinnost.
(2) Neplní-li jeden z partnerů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti se stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou partnerů byla zásadně stejná.
(3) Vyživovací povinnost mezi partnery předchází vyživovací povinnosti dětí.

§ 9
Společné jmění partnerů

Společné jmění partnerů se řídí občanským zákoníkem.²⁾
___________
2) § 151a občanského zákoníku.

§ 10
Vztahy k nájemnímu bytu

(1) Partner má právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera; toto právo a další práva spojená s právem užívat byt osobou žijící ve společné domácnosti s nájemcem, se řídí občanským zákoníkem.³⁾
(2) Uzavřením partnerského soužití nevzniká společný nájem bytu (družstevního bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem bytu nevzniká, pokud za trvání partnerského soužití se stane jeden z partnerů nájemcem bytu (družstevního bytu). Ustanovení občanského zákoníku, umožňující vznik společného nájmu bytu dohodou,⁴⁾ tím nejsou dotčena.
(3) Zrušením partnerského soužití zaniká právo partnera, který není nájemcem bytu, tento byt nadále užívat.
(4) Zanikne-li partnerské soužití, nebo opustí-li partner, který je nájemcem bytu, trvale společnou domácnost, postupuje se podle obecných ustanovení občanského zákoníku upravujících přechod nájmu bytu při smrti nájemce.⁵⁾
___________
3) § 688 občanského zákoníku.
4) § 700 odst. 2 občanského zákoníku.
5) § 706 občanského zákoníku.

§ 11
Vztahy k dětem

(1) Uzavření partnerského soužití není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti partnera vůči svému dítěti, ani překážkou svěření takového dítěte do jeho výchovy. Partner, který je rodičem je povinen zajistit vývoj dítěte a důsledně chránit jeho zájmy při použití přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a ohroženo jeho zdraví a tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.
(2) Partnerské soužití brání tomu, aby některému z partnerů bylo svěřeno do výchovy dítě, jehož není rodičem; to neplatí, pokud mu dítě bylo svěřeno do výchovy před vznikem partnerského soužití.
(3) Partnerské soužití brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte; to neplatí, pokud k osvojení došlo před vznikem partnerského soužití.
(4) Partnerské soužití brání tomu, aby některému z partnerů bylo svěřeno dítě do pěstounské péče nebo aby byl ustanoven poručníkem dítěte; to neplatí, pokud ke svěření dítěte do pěstounské péče nebo k ustanovení poručníkem dítěte došlo před vznikem partnerského soužití.
(5) Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě, podílí se na jeho výchově i druhý partner za předpokladu, že oba partneři žijí ve společné domácnosti; povinnosti, týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera.

ČÁST TŘETÍ
ZÁNIK A ZRUŠENÍ PARTNERSKÉHO SOUŽITÍ

§ 12
Zánik partnerského soužití

Partnerské soužití zaniká dnem smrti partnera nebo dnem právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého.

§ 13
Zrušení partnerského soužití

(1) Soud na návrh jednoho z partnerů partnerské soužití zruší, pokud soužití netrvá déle než rok nebo pokud nastal trvalý rozvrat jejich společného vztahu. Soud partnerské soužití zruší vždy, pokud s tím vysloví souhlas oba partneři.
(2) Soud nevyhoví návrhu na zrušení partnerského soužití, pokud s ním nesouhlasí druhý partner, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel, a jemuž by byla zrušením partnerského soužití způsobena zvlášť závažná újma; to neplatí, pokud soužití netrvá déle než tři roky.

§ 14
Vyživovací povinnost po zrušení partnerského soužití

(1) Pokud bylo partnerské soužití zrušeno, může bývalý partner, který není schopen se sám živit, žádat od druhého bývalého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se bývalí partneři, rozhodne o výživném soud na návrh některého z nich.
(2) Bývalému partnerovi, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel a jemuž byla zrušením partnerského vztahu způsobena závažná újma, může soud přiznat proti druhému bývalému partnerovi až na dobu tří let od zrušení partnerského soužití výživné ve stejném rozsahu, v jakém by vznikla vyživovací povinnost v případě, že partnerské soužití by nebylo zrušeno.
(3) Vyživovací povinnost mezi bývalými partnery předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům.
(4) Právo na výživné mezi bývalými partnery zaniká
a) smrtí povinného partnera nebo jeho prohlášením za mrtvého, anebo
b) tím, že oprávněný bývalý partner uzavře manželství nebo nové partnerské soužití.
(5) Právo na výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy mezi bývalými partnery.

§ 15
Společné ustanovení pro určení a splatnost výživného mezi partnery nebo bývalými partnery

(1) Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.
(2) Výživné nelze přiznat, jestliže by bylo v rozporu s dobrými mravy.
(3) Výživné se poskytuje v pravidelných opětujících se částkách.
(4) Proti pohledávkám na výživné je započtení vzájemných pohledávek přípustné jen dohodou.
(5) Právo na výživné se nepromlčuje; lze je však přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Práva na jednotlivá opětující se plnění se však promlčují. Ke změně nebo zrušení rozhodnutí o výživném může dojít pouze na návrh.

ČÁST ČTVRTÁ
REGISTRACE PARTNERSKÉHO SOUŽITÍ

Obecná ustanovení

§ 16

Registrace partnerského soužití (dále jen "registrace") je státní evidencí fyzických osob, které na území České republiky učinily prohlášení o partnerském soužití.

§ 17

Působnost při registraci vykonávají
a) příslušné matriční úřady,
b) krajské úřady,
c) Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo").

§ 18

(1) Příslušný matriční úřad, před nímž se prohlášení o partnerském soužití činí
a) vede knihu partnerského soužití a sbírku listin k ní,
b) vydává výpisy z knihy partnerského soužití (dále jen "doklad o partnerském soužití") na stanovených tiskopisech.
(2) Vedení knihy partnerského soužití a úkony zabezpečované v souvislosti s jejím vedením, jsou výkonem státní správy.

§ 19

Krajský úřad v přenesené působnosti
a) provádí kontrolu vedení knihy partnerského soužití a sbírek listin u příslušného matričního úřadu ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně,
b) vede a aktualizuje sbírku listin vedenou ke knize partnerského soužití.

§ 20

Ministerstvo vykonává dohled nad výkonem působnosti při registraci.

§ 21

(1) Zápisy do knihy partnerského soužití, která je vytvořena z předem svázaných stanovených tiskopisů, provádí matrikář příslušného matričního úřadu stanovený zvláštním právním předpisem⁶⁾ rukopisně dokumentním inkoustem.
(2) Zápisy se provádějí v úřední místnosti příslušného matričního úřadu nejpozději do 30 dnů od prohlášení o partnerském soužití.
(3) Údaje v knihách partnerského soužití jsou neveřejné.
___________
6) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 22

(1) Do knihy partnerského soužití se zapisuje
a) prohlášení o partnerském soužití,
b) rozhodnutí o zrušení partnerského soužití,
c) další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy provedené v knize partnerského soužití.
(2) Zápisy do knihy partnerského soužití a změny a opravy těchto zápisů se provádějí na základě veřejných listin.
(3) Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti zapisované do knihy partnerského soužití, pokud byla vydána státním orgánem v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.

§ 23

(1) Listiny, které slouží jako podklad pro zápis prohlášení o partnerském soužití, jeho změnu či opravu, tvoří sbírku listin.
(2) Příslušný matriční úřad vede sbírku listin ke knize partnerského soužití. Příslušný matriční úřad předá sbírku listin za uplynulý kalendářní rok vždy nejpozději do konce února následujícího roku krajskému úřadu k úschově.
(3) Příslušný matriční úřad předává krajskému úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin uložené u krajského úřadu listiny, na jejichž podkladě provedl opravy či změny v knize partnerského soužití.
(4) Krajský úřad je povinen zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím údajů v ní obsažených a před zničením nebo poškozením.
(5) Je-li osvědčen právní zájem a nelze-li zjistit údaj z knihy partnerského soužití, popřípadě je-li vznesena námitka o správnosti zápisu v knize partnerského soužití, vydá krajský úřad potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin.
(6) Příslušný matriční úřad nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře nebo zaměstnance krajského úřadu
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo zplnomocněným zástupcům,
b) pro úřední potřebu státních orgánů.

§ 24

(1) Kniha partnerského soužití zůstane uložena u příslušného matričního úřadu po dobu 75 let po provedení posledního zápisu.
(2) Po uplynutí stanovené doby se kniha partnerského soužití předá k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu.
(3) Sbírka listin vedená ke knize partnerského soužití zůstane uložena u krajského úřadu po dobu 75 let a poté se předá k archivaci příslušnému státnímu okresnímu archivu; v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem se předá archivům těchto měst.

Doklady potřebné k prohlášení o partnerském soužití

§ 25

Budoucí partner vyplní před prohlášením o partnerském soužití předepsaný tiskopis a předloží jej kterémukoli příslušnému matričnímu úřadu. Vzory tiskopisů stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 26

(1) Budoucí partner, který je státním občanem České republiky a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit
a) rodný list,
b) doklad o státním občanství,
c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen "výpis z evidence obyvatel") o místě trvalého pobytu,
d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,
e) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li budoucí partner rozvedený, nebo úmrtní list zemřelého manžela, je-li budoucí partner ovdovělý, nebo úmrtní list zemřelého partnera, zaniklo-li partnerské soužití smrtí partnera, anebo pravomocný rozsudek soudu o zrušení předchozího partnerského soužití.
(2) Budoucí partner není povinen předkládat doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud prokáže skutečnosti v nich uvedené občanským průkazem.
(3) Budoucí partner, který je státním občanem České republiky a má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v odstavci 1, nebo obdobné doklady, anebo potvrzení cizího státu, že tento stát takové doklady nevydává. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) musí být vydány státem, na jehož území má budoucí partner trvalý pobyt.

§ 27

(1) Budoucí partner, který je cizincem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost průkazem o povolení k pobytu⁷⁾ a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit
a) rodný list,
b) doklad o státním občanství,
c) potvrzení o osobním stavu,
d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li budoucí partner rozvedený, nebo úmrtní list zemřelého manžela, je-li budoucí partner ovdovělý, nebo úmrtní list zemřelého partnera, zaniklo-li partnerské soužití smrtí partnera, anebo pravomocný rozsudek soudu o zrušení předchozího partnerského soužití,
e) potvrzení o tom, že bude partnerské soužití v domovském státě cizince uznáno za platné.
(2) Budoucí partner, který je cizincem a nemá povolen trvalý pobyt v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit doklady stanovené v odstavci 1 písm. a) až e) a potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky, vydané Policií České republiky, které není starší 7 pracovních dnů k datu prohlášení o partnerském soužití.
(3) Doklady uvedené v odstavci 1 a 2 nebo obdobné doklady nepředkládá budoucí partner, doloží-li potvrzením cizího státu, že tento stát takové doklady nevydává.
___________
7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.

§ 28

(1) Pokud budoucí partner nemluví nebo nerozumí česky, nebo je budoucí partner neslyšící nebo němý, je nutná při prohlášení o partnerském soužití přítomnost tlumočníka.⁸⁾ Účast tlumočníka zajišťuje jeden z budoucích partnerů na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.⁹⁾ Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o partnerském soužití v těchto případech učinit.
(2) Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, ve znění uvedeném ve zvláštním právním předpise.8)
___________
8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
9) § 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 155/1998 Sb.

§ 29

O prohlášení o partnerském soužití se sepíše protokol, který podepisují
a) partneři, svědci, pokud bylo prohlášení učiněno veřejně slavnostním způsobem, a starosta, nebo primátor, nebo jejich zástupci, anebo pověřený člen zastupitelstva příslušného matričního úřadu,
b) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o partnerském soužití nutná (§ 28),
c) matrikář.¹⁰⁾
___________
10) Zákon č. 301/2000 Sb.

Kniha partnerského soužití

§ 30

(1) Do knihy partnerského soužití se zapisují
a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů,
b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o partnerském soužití,
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů,
d) datum zápisu a podpis matrikáře.¹⁰⁾
(2) Zápis do knihy partnerského soužití provede matrikář¹⁰⁾ na základě protokolu o prohlášení o partnerském soužití (§ 29). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k prohlášení o partnerském soužití (§ 25 až 27).
(3) Jsou-li podklady k provedení zápisu do knihy partnerského soužití neúplné a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu příslušného matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující.
(4) Při splnění podmínek uvedených v odstavci 3 může příslušný matriční úřad požádat o poskytnutí údajů z informačního systému evidence obyvatel, a to v rozsahu údajů zapisovaných do knihy partnerského soužití, a provozovatel tohoto systému je povinen tyto údaje příslušnému matričnímu úřadu poskytnout.
___________
10) Zákon č. 301/2000 Sb.

§ 31

Po provedení zápisu do knihy partnerského soužití se vydává doklad o partnerském soužití, který obsahuje
a) den, měsíc, rok a místo prohlášení o partnerském soužití,
b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů a jejich rodná čísla,
c) den, měsíc, rok a místo narození partnerů,
d) osobní stav partnerů,
e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení rodičů partnerů,
f) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře,¹⁰⁾ označení příslušného matričního úřadu a otisk úředního razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
___________
10) Zákon č. 301/2000 Sb.

§ 32

Příslušný matriční úřad vydá doklad o partnerském soužití, nebo povolí nahlédnout do knihy partnerského soužití a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře¹⁰⁾
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo zplnomocněným zástupcům,
b) pro úřední potřebu státních orgánů.
___________
10) Zákon č. 301/2000 Sb.

§ 33

(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný záznam, anebo opravu zápisu v knize partnerského soužití, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka.⁸⁾
(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny předepsanými ověřeními.¹¹⁾
___________
8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
11) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.

Vymezení některých pojmů a postupů příslušných matričních úřadů

§ 34

(1) Zápisem do knihy partnerského soužití se rozumí zapsání údajů o prohlášení o partnerském soužití podle časové posloupnosti prohlášení o partnerském soužití.
(2) Dodatečným záznamem do knihy partnerského soužití se rozumí zapsání skutečností po uzavření zápisu.
(3) Opravou zápisu v knize partnerského soužití se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize.
(4) Zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v knize partnerského soužití jsou uzavřeny podpisem matrikáře¹⁰⁾ s uvedením data, kdy byly pořízeny.
___________
10) Zákon č. 301/2000 Sb.

§ 35

Jestliže se kniha partnerského soužití nebo sbírka listin ztratí, nebo zničí, zabezpečí příslušný matriční úřad a krajský úřad jejich obnovení podle zvláštního právního předpisu.¹²⁾
___________
12) § 55 zákona č. 301/2000 Sb.

§ 36

Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) technický způsob vedení knihy partnerského soužití,
b) postup při vydávání dokladů o partnerském soužití a potvrzení ze sbírky listin,
c) postup při zasílání dokladů o partnerském soužití do ciziny,
d) vedení sbírky listin,
e) uvádění příjmení žen v knize partnerského soužití a na dokladu o partnerském soužití,
f) postup při předávání knihy partnerského soužití a sbírek listin k archivaci,
g) vzory tiskopisů k prohlášení o partnerském soužití.

ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST

§ 37

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.

Příloha k zákonu č. ......./2002

Seznam matričních úřadů, před kterými se uzavírá partnerské soužití

1. Hlavní město Praha - Obvodní úřad městské části Praha 1
2. Středočeský kraj - Obvodní úřad městské části Praha 1
3. Jihočeský kraj - Magistrát města České Budějovice
4. Plzeňský kraj - Úřad městského obvodu Plzeň 3
5. Karlovarský kraj - Magistrát města Karlovy Vary
6. Ústecký kraj - Úřad městského obvodu Ústí nad Labem-město
7. Liberecký kraj - Magistrát města Liberec
8. Královohradecký kraj - Magistrát města Hradec Králové
9. Pardubický kraj - Magistrát města Pardubice
10. Vysočina - Magistrát města Jihlava
11. Jihomoravský kraj - Úřad městské části Brno-střed
12. Olomoucký kraj - Magistrát města Olomouc
13. Moravskoslezský kraj - Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
14. Zlínský kraj - Magistrát města Zlín

I. Obecná část

A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu.
Partnerské soužití osob téhož pohlaví není v právním řádu České republiky zvláště upraveno. Osoby, které (bez ohledu na rozdílnost či shodu pohlaví) spolu pečují o společnou domácnost, či jsou na sebe vzájemně odkázány výživou, mohou uplatnit toliko některá práva v oblasti nájmu bytu, při dědění a v některých sférách sociálního zabezpečení a práva finančního. Obdobně mohou být považovány za osoby blízké, pokud splňují podmínky uvedené v ustanovení § 116 občanského zákoníku, na který odkazuje i řada veřejnoprávních předpisů.
V důsledku zrušení trestnosti homosexuálního chování a zejména pak v důsledku zásadních změn v politické, sociální, kulturní a ekonomické oblasti je možno vyjít z předpokladu, že došlo ke změně v základním přístupu občanů ke společenské menšině odlišně sexuálně orientované. Je čas vytvořit i právní rámec a podmínky pro realizaci stejných podmínek existence této skupiny obyvatel, a tak naplnit ústavní zásadu rovnosti práv a svobod všech občanů bez rozdílu jejich "jiného postavení", a zaručit tak jejich rovnou důstojnost ve smyslu čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. To znamená rovněž respektování práva na státem uznanou formu spolužití a založení společenské jednotky. Společnost zajistí všem možnost uskutečnit v souladu s demokratickými a liberálními hodnotami a s principem občanské tolerance vlastní představu realizace vzájemných citových vztahů s příslušnými důsledky v soukromoprávní a veřejnoprávní sféře.
Navrhovaná úprava však nesleduje vytvoření instituce obdobné manželství. K odlišnostem od úpravy práv a povinností plynoucích z manželství dojde zejména ve vztazích rodinněprávních, kde se neumožňuje svěření do výchovy nebo osvojení dítěte partnerem, ani nepřipouští pěstounství nebo poručenství osobami žijícími v partnerském soužití. Rovněž se předpokládají rozdíly i v jiných oblastech, jako v úpravě bydlení, kde se neupravuje společný nájem bytu v rozsahu jako u manželů, mimo jiné i z důvodu ochrany pronajímatelů.
Promítnutí některých navrhovaných úprav do zvláštních právních předpisů, upravujících danou problematiku celkově (např. úprava společného jmění v občanském zákoníku), bude provedeno přímou novelizací těchto předpisů společně v doprovodném zákonu, jehož návrh je předkládán souběžně.
Předkládaný zákon by měl dát homosexuální menšině možnost založit partnerské soužití zákonem uznanou formou, s přesně stanoveným rozsahem práv a povinností, a to na základě samostatné právní úpravy, oddělené od úpravy rodinného práva. Stabilizace partnerských vztahů osob téhož pohlaví obecně prohloubí nejen jejich lidská práva, ale motivaci pro založení stabilního životního režimu, který kladně ovlivní jejich sociální vazby, ekonomickou situaci i životní styl. Sníží se i zdravotní rizika sexuální promiskuity, psychické osamělosti a někdy i společenského stigmatu.
S ohledem na již používaný termín "partnerské soužití" navrhuje se zavést tento pojem i do našeho právního řádu. Vyhovuje nejen požadavkům na stručnost legislativního termínu, ale bere zřetel i na důvody evidenční. Shodně jako ostatní pojmy statusové bude moci být užíván pojem "partner" podobně jako manžel, rodič, osvojitel, atp.
Navrhovaná část pátá zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví vychází ze zákonné úpravy partnerského soužití. Prohlášení o partnerském soužití má právní důsledky z hlediska více oblastí společenského života.

B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava není v rozporu s právem Evropských společenství, které právní režim soužití homosexuálních osob neupravuje. Chystaný zákon odpovídá smyslu a záměru rezoluce Evropského Parlamentu č. 0028/94, která členské státy Evropské unie vyzývá k přijetí takové právní úpravy, která by párům stejného pohlaví přiznávala stejná práva, jako pro manželské páry (připomenuto rezolucemi č. 0824/98 a č. 0852/98).

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet.
Úprava navrhovaná v tomto zákoně si nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu ani nárůst pracovních sil, a to včetně navrhované úpravy působnosti při registraci partnerského soužití. Náklady spojené s novelizací souvisejících zákonů jsou uvedeny v důvodové zprávě k návrhu doprovodného zákona, ve kterém jsou všechny navrhované novely soustředěny.

II. Zvláštní část

k § 1
Základní podmínkou vzniku partnerského soužití musí být naprosto svobodná vůle obou osob takový svazek uzavřít a základním znakem trvalost takového svazku, má-li plnit účel, o který se navrhovaná úprava opírá.

k § 2
Je potřeba vymezit předpoklady, které musí každá z osob, hodlající partnerské soužití uzavřít, splňovat; základem je především plnoletost, plná právní způsobilost a to, že taková osoba není vázána jiným statusovým svazkem. Protože možnost uzavřít partnerské soužití mezi osobami téhož pohlaví je i ve vztahu k jiným zemím zatím spíše výjimečná, je potřeba stanovit jako podmínku státní občanství České republiky nebo alespoň trvalý pobyt na jejím území, a to alespoň pro jednoho z partnerů.
Navrhuje se pro uzavírání partnerského soužití použít podobný postup, jako pro občanský sňatek. S ohledem na to, že nelze předpokládat větší četnost uzavíraných partnerských soužití, a i s ohledem na vedení příslušných matrik, navrhuje se uzavírání partnerského soužití soustředit u stanovených matričních úřadů působících na úrovni krajů.

k § 3
Nesplnění podmínek, které zákon pro uzavření partnerského soužití stanoví, má za následek to, že partnerské soužití vůbec nevznikne (tzv. neexistence vztahu), důsledky proto nebude možno žádným postupem v budoucnosti zhojit. Navrhovaná úprava vychází z potřeby právní jistoty ve vztahu k nenahraditelnosti podmínek, které zákon se vznikem partnerského soužití spojuje.

k § 4
Kniha partnerského soužití je upravena samostatně v části čtvrté, kde je též stanoven okruh věcí, které budou do knihy partnerského soužití zapisovány.

k § 5 až 7
Při úpravě uspokojování vzájemných potřeb a pokrytí nákladů společné domácnosti se navrhuje vyjít z úpravy vztahů mezi manžely, stejně tak při rozhodování ve společných záležitostech partnerského soužití a vzájemného zastupování partnerů v běžných záležitostech.

k § 8
Vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití se navrhuje stanovit obdobně, jako je tomu mezi manžely, v zásadě se tedy přebírá platná úprava zákona o rodině. I v tomto případě by vyživovací povinnost mezi partnery předcházela vyživovací povinnosti dětí, tedy v první řadě je partnerovi povinen poskytovat výživné druhý partner, a teprve pokud to partner z jakýchkoli důvodů nečiní, nastupuje vyživovací povinnost dětí, pokud připadá v úvahu.

k § 9
Stejně jako je upraveno společné jmění manželů, budou upraveny vzájemné majetkové vztahy partnerů, včetně správy majetku a práv a povinností plynoucích ze závazkových vztahů vůči třetím osobám. V doprovodném zákoně je navrhováno doplnění úpravy společného jmění manželů v občanském zákoníku tak, aby tuto úpravu (§ 143 až 151 občanského zákoníku) bylo možno použít obdobně i na společné jmění partnerů.

k  § 10
Pokud jde o úpravu společného bydlení, bude partner v případech, kdy mu k bytu nesvědčí neodvozené společné právo byt užívat (věcné právo k bytu nebo společný nájem podle § 700 občanského zákoníku), tento byt užívat právem odvozeným od práva plynoucího z tohoto státem uznaného svazku. V případě, že partner, jemuž svědčí nájemní právo, zemře, či opustí trvale společnou domácnost, bude druhý partner zařazen do kategorie jeho dětí, vnuků, rodičů, zetě a snachy, pokud s ním žil v den smrti či opuštění bytu ve společné domácnosti a nemá vlastní byt (v tomto smyslu je v doprovodném zákoně navrhováno doplnění první věty § 706 odst. 1 občanského zákoníku). Při neexistenci společného nájmu partnerů bude odvozené právo bydlení toho, kdo není nájemcem bytu, jinak zanikat právní mocí rozsudku o zrušení partnerského soužití.

k § 11
Partnerský vztah nebude překážkou pro svěření dítěte, pocházejícího s předchozího heterosexuálního vztahu, do výchovy partnera, který je jeho rodičem, ani nebude ohrožovat výkon práva tohoto rodiče na styk s dítětem, pokud nebude ohrožen zdravý a přirozený vývoj dítěte. Partner bude mít k biologickému, či dříve do péče svěřenému nebo osvojenému dítěti svého partnera, které má ve výchově, v zásadě vztah nevlastního rodiče s tomu odpovídajícími právy a povinnostmi.
Osvojení dítěte registrovanými partnery, resp. kterýmkoliv z partnerů, v době trvání partnerského soužití nebude připuštěno, stejně tak nebude připuštěno svěření jiného než vlastního dítěte do výchovy, svěření dítěte do pěstounské péče a ustanovení partnera poručníkem nezletilého dítěte. Důvodem je zásadní preference těchto forem náhradní výchovy heterosexuálním párem a pak statusový problém dvou zákonných rodičů stejného pohlaví.

k § 12 a 13
Navrhuje se upravit zánik partnerského soužití, ke kterému dojde přímo ze zákona dnem smrti některého z partnerů, popřípadě dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl některý z partnerů prohlášen za mrtvého.
Na rozdíl od zániku partnerského soužití k jeho zrušení dojde rozhodnutím soudu pouze na návrh některého z partnerů. Pro takový případ se v zájmu zajištění určité stability tohoto státem uznávaného svazku navrhuje též stanovit předpoklady, za kterých soud partnerské soužití zruší. Současně je nutno zajistit ochranu partnera, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel, pokud by mu zrušením partnerského soužití byla způsobena zvlášť závažná újma.

k § 14
Stejně jako vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití, navrhuje se i úpravu vzájemné vyživovací povinnosti partnerů po zrušení partnerského soužití odvodit od platné úpravy vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely. O výživném a jeho výši by rozhodoval soud k návrhu jednoho z bývalých partnerů, pokud nedojde mezi nimi k dohodě; kriteriem jsou schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného partnera. Rovněž se navrhuje zvýhodnit partnera, který se na rozvratu nepodílel, a kterému lze až po dobu tří let přiznat výživné v rozsahu, jako za trvání partnerského soužití.

k § 15
Stejně jako u jiných druhů vyživovací povinnosti je potřeba stanovit základní hlediska i pro přiznání výživného partnerovi nebo bývalému partnerovi. Navrhuje se přitom vyjít z platné úpravy zákona o rodině, a to i s ohledem na obdobu úpravy vyživovací povinnosti mezi manžely (bývalými manžely) a partnery (bývalými partnery).

k § 16
Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, jedná se při prohlášení o partnerském soužití o skutečnosti osobního stavu a proto se zavádí registrace prohlášení partnerského soužití jako státní evidence fyzických osob téhož pohlaví, které učinily prohlášení o partnerském soužití na území České republiky.

k § 17 až 22
Vymezuje se působnost při registraci s tím, že se již bere v úvahu dokončení reformy veřejné správy tak, že zaniknou okresní úřady a jejich kompetence v dané oblasti přecházejí na krajské úřady.
Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, zavádí se vedení knihy partnerského soužití u příslušných matričních úřadů, které jsou vymezeny zákonem. Pro její vedení jsou stanoveny předepsané tiskopisy, které musí být předem svázány. Stejně jako u matričních knih se budou provádět zápisy do těchto knih.

k § 23
Upravuje se vedení sbírky listiny uvedenými úřady a krajskými úřady pro možnost eventuálního obnovení knihy partnerského soužití při její ztrátě nebo zničení. Další důležitou skutečností je, že v případě pochybností, zda je zapsán správně údaj v knize partnerského soužití, lze provést ověření z prvotních dokladů, na jejichž základě byl zápis proveden. Z těchto důvodů je příslušný matriční úřad a krajský úřad povinen zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím údajů v ní obsažených a před zničením nebo poškozením.

k § 24
Zákon stanoví dobu, po kterou kniha partnerského soužití zůstane uložena u příslušného matričního úřadu, a dobu, po kterou zůstane uložena sbírka listin vedená ke knize partnerského soužití u krajského úřadu. Po jejím uplynutí se kniha předá k archivaci příslušném státnímu oblastnímu archivu a sbírka listin příslušnému státnímu okresnímu archivu. Navrhuje se archivovat sbírky listin u jiného archivu, aby v případě zničení knihy partnerského soužití uložené ve státním oblastním archivu bylo možno zajistit obnovení knihy partnerského soužití. Z hlediska svých právních důsledků bude mít kniha partnerského soužití nenahraditelnou hodnotu a její rekonstrukce z jiných podkladů bude velmi obtížná, ne-li nemožná.

k § 25 až 27
Stanoví se doklady potřebné k prohlášení o partnerském soužití. Budou předkládány pouze doklady, které jsou nezbytné k prokázání osobních údajů budoucích partnerů a k ověření, že jsou splněny podmínky k prohlášení. Odlišně je upraven rozsah dokladů, které předkládá občan a které předkládá cizinec.

k § 28
Zákon stanoví povinnou účast tlumočníka při prohlášení o partnerském soužití v případech, že budoucí partner nemluví nebo nerozumí česky, nebo je budoucí partner neslyšící nebo němý. Stanoví se, že bez přítomnosti tlumočníka nelze v takovém případě prohlášení o partnerském soužití učinit. Prohlášení o partnerském soužití nese s sebou významné právní důsledky, a je proto nezbytné, aby budoucí partneři zcela jednoznačně rozuměli obsahu prohlášení, které činí.

k § 29 a 30
Určuje se, že o prohlášení partnerského soužití se sepíše protokol a kdo jej podepisuje. Vzor tiskopisu protokolu bude stanoven v prováděcím právním předpisu Ministerstva vnitra.
Stanoví se rozsah údajů zapisovaných do knihy partnerského soužití. Jde o údaje, které identifikují fyzickou osobu a je z nich patrný i vztah k rodičům. Zapisované údaje budou obsaženy v protokolu o prohlášení o partnerském soužití, který bude podkladem pro provedení zápisu.

k § 31 a 32
Zákon stanoví, že o prohlášení o partnerském soužití se vydá doklad o partnerském soužití, stanoví se jeho obsah i to, komu jej bude možno vydat. Zároveň se stanoví, komu bude povoleno nahlédnout do knihy partnerského soužití a činit si výpisy z ní, přičemž jsou respektovány požadavky zákonné úpravy ochrany osobních údajů.

k § 33
Výslovně se stanoví, že listiny, které jsou podkladem pro zápisy do knihy partnerského soužití, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka a s potřebnými ověřeními.

k § 34
V tomto ustanovení se vymezují některé pojmy a postupy příslušných matričních úřadů při zápisech do knihy partnerského soužití.

k § 35
Stanoví se postup pro případy obnovení knihy partnerského soužití a sbírky listin.

k § 36
Jedná se o zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího právního předpisu v působnosti Ministerstva vnitra.

k § 37
Navrhuje se stanovit účinnost zákona počátkem dubna roku 2002.

V Praze dne 17. září 2001

Ing. Miloš Zeman v.r.
předseda vlády

JUDr. Jaroslav Bureš v.r.
ministr spravedlnosti